Blíží se čas Vánoc, a s tím souvisí i příprava různých druhů cukroví a slavnostních pokrmů. Základem úspěchu je výsledná chuť, ale neméně důležité je i složení jednotlivých pokrmů, které můžeme výrazně ovlivnit výběrem použitých surovin a způsobem jejich zpracování. Smažení nepatří mezi úpravy, které by měly být na našem jídelníčku často. Když už ale smažíme, je nutné při něm používat vhodné druhy tuků a olejů. Doporučením na obale od výrobce se nemůžeme vždy řídit, protože výrobce doporučení „vhodný i pro smažení“ dává i na etikety olejů, které se pro smažení nehodí. Smažit se na těchto tucích dá, ale pouze malé množství potravin a smažení nesmí trvat příliš dlouho. Typickým příkladem tuku nevhodného pro delší smažení je slunečnicový olej (výjimku tvoří speciálně vyšlechtěný slunečnicový olej s vysokým obsahem kyseliny olejové). Z olejů je nejvhodnější, a tepelně nejstabilnější, rafinovaný olivový olej používaný na smažení především v zemích v oblasti Středozemního moře. Použít lze i kvalitní olej řepkový. Zcela nevhodné na smažení jsou tuky obsahující vodu – margaríny a další roztíratelné tuky. Vhodné není ani máslo, i když se na něm smažilo a mnohdy ještě smaží. Máslo obsahuje jednak vodu, jednak bílkoviny, které se za vysoké teploty rozkládají za vzniku sloučenin, které jsou ze zdravotního hlediska nevhodné. Na pomazánkovém másle se smažit také nedá. Pro dlouhodobější smažení se mají používat pouze tuky k tomu určené – pokrmové tuky se speciálním složením nebo fritovací oleje, případně vepřové sádlo. Tyto tuky neobsahují vodu a vysokou teplotou se rozkládají velmi omezeně. Sádlo má nevýhodu v tom, že obsahuje cholesterol, který při použití sádla za vysokých teplot oxiduje na produkty, které z hlediska rizika srdečně-cévních onemocnění působí hůře než neoxidovaný cholesterol.