Výživa od počátku života významným způsobem ovlivňuje zdraví člověka v dalších letech. Výživa i množství energetických potřeb jsou do jisté míry závislé na věku dítěte, pohlaví, hmotnosti, výšce, zdravotním stavu, pohybových aktivitách a dalších faktorech. Energetická potřeba se s věkem dítěte zvyšuje. Děti předškolního věku mají energetickou potřebu přibližně 7 560 kJ, školní děti ve věku 6-12 let pak asi 8400 kJ.  Nedostatek nebo nadbytek energie se následně podepisuje na nesprávném vývoji v podobě podvýživy nebo obezity. Je poměrně dobře známo, že výživová doporučení se mění s věkem, jiná jsou v kojeneckém věku, jiná v předškolním a školním a jiná v adolescenci. Typickou ukázkou může být cholesterol. Mateřské mléko je považováno za optimální výživu u dětí v novorozeneckém a kojeneckém věku, přestože obsahuje více cholesterolu než mléko kravské. Ukazuje se, že i když nejmenší děti potřebují cholesterol ke zdárnému vývoji, jeho vysoký příjem v pozdějším věku může mít podíl na zvýšené hladině cholesterolu v krvi, tedy na vzniku jednoho z rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění. Celkový podíl tuků na energetické potřebě předškolního a školního dítěte by se měl pohybovat kolem 30-35 %, a to s důrazem na obsah nenasycených mastných kyselin, které pomáhají udržovat srdce a cévy zdravé. Na druhou stranu pro dětský organizmus mohou být nebezpečné tzv. trans mastné kyseliny. Ty se mohou podílet na poškozování cévní výstelky s pozdějším rozvojem ischemické choroby srdeční, mohou omezovat funkci některých žláz s vnitřní sekrecí a ukládají se v podkožním tuku. Mezi jejich zdroje patří například bramborové hranolky, chipsy, sušenky, oplatky, dorty apod., tedy přesně to, co dnešní děti rády jedí. Pro rozvoj obezity je důležité i zastoupení bílkovin. U dětí by měl podíl živočišných bílkovin tvořit více než 50 % celkového příjmu bílkovin ve stravě. Mějme na paměti, že stravovací návyky dítěte jsou významně ovlivňovány stravovacími zvyklostmi rodiny, a prostředím, ve kterém dítě vyrůstá.